Sítnice nabízí neinvazivně viditelnou síť cév a nervové tkáně. Výzkumníci upravili obrazový základní model RETFound tak, aby z barevných fotografií očního pozadí odhadoval chronologický věk. V souboru UK Biobank s 71 343 účastníky se průměrná absolutní chyba dostala na 2,85 roku.

Rozdíl mezi odhadnutým a skutečným věkem — takzvaný retinal age gap — souvisel s kardiometabolickými znaky, zánětem, poznávacím výkonem, celkovou úmrtností a výskytem demence, rakoviny či nových kardiovaskulárních onemocnění. Genetické analýzy ukázaly vazby na dráhy spojené s dlouhověkostí, metabolismem, neurodegenerací a nemocemi oka.

Autoři zároveň zjistili rozdílné biologické vzorce u mužů a žen: u mužů byla silnější vazba na metabolický syndrom, u žen model a genetika více ukazovaly na cévy sítnice. Po menopauze se některé ženské asociace přibližovaly mužským. Jsou to statistické vztahy v observačních datech; model neurčuje příčinu a výsledek jednotlivce nelze číst jako předpověď délky života.

Pokud se ukazatel spolehlivě ověří v různých populacích a přístrojích, mohl by jednou doplnit běžné oční kontroly o levný signál pro cílenější prevenci. Praktickou hodnotu by měl hlavně jako třídicí nástroj: upozornit, komu nabídnout přesnější vyšetření srdce, metabolismu nebo kognice, nikoli stanovit diagnózu ze samotné fotografie.

Před praxí je nutná prospektivní externí validace, kontrola zkreslení podle původu, věku a kvality snímků, srovnání s běžnými rizikovými skóre a důkaz, že použití modelu skutečně zlepší péči. Optimisticky lze během 2–4 let čekat validační piloty; omezené klinické třídění by při prokázaném přínosu mohlo přijít za 5–8 let. Plošný screening zatím nelze časově slíbit.